CO MI ZACHRÁNILO VLASY?
Vždycky jsem měla po mamce krásné vlasy. Měla jsem jich hodně a nijak extra poškozené. Samozřejmě, že se mi moje od přírody kudrnaté vlasy nelíbily, tak jsem si je dlouho žehlila. V období maturity (to už je nějaký ten pátek) mi vlasy poprvé začaly výrazně padat. Pak se to naštěstí zlepšilo, ale od té doby mi stejně padaly o něco více než jsem byla zvyklá.
Stres to asi odstartoval…
Pak státnice a další státnice… co si budeme povídat. Já jsem prostě stresař, ale asi jenom ve škole :D. Každopádně asi rok/dva roky po státnicích jsem si já i moje okolí všimly, že moje vlasy jsou v příšerném stavu. OPRAVDU BYLY! Nevím, jestli jsem si toho nevšimla dřív a nebo to prostě přišlo najednou. Každopádně jsem měla málo vlasů a ty mi ještě padaly. Ulamovaly se mi od uší a byly suché.
Nutno říct, že celou dobu jsem používala kvalitní produkty na můj typ vlasů a dokonce jsem si je přestala i žehlit. Také jsme doma měli hodně tvrdou vodu, která vlasy vysušovala, proto jsem používala kondicionéry a masky na vlasy. Třeba moje ségra měla vždycky míň vlasů než já a jí tvrdá voda naopak pomohla. Vlasy neměla tak jemné, narostl jí objem a zlepšila se kvalita. Samozřejmě, že já musela mít pravý opak a ten horší :D.
Nic mi nepomáhalo a já se fakt hodně trápila. Nemohla jsem se na sebe podívat do zrcadla (Dřív mi pohled do zrcadla, alespoň na můj obličej a vlasy, nedělal problém. Zbytek byl vždycky horší :D). Necítila jsem se vůbec dobře. Snad každý den jsem při pohledu do zrcadla brečela.. Nevěděla jsem co s nimi mám dělat. Nosila jsem je jen sepnuté ve skřipečku, protože gumičky jsem také přestala nosit, aby mi ještě více vlasy nepoškozovaly.
Už si toho všímalo i mé okolí…
Všichni na mě viděli, že se trápím a vlastně mi můj stav vlasů potvrzovali. Najednou jsem začala koukat na lidi v metru a říkala si ,,Kéž bych měla vlasy jako ona.“. Ihned jsem začala hledat všechny možné cesty, jak zlepšit svůj stav vlasů. Věděla jsem, že mě čeká dlouhá cesta. První byl samozřejmě doktor. Nechala jsem si udělat krevní testy a test na štítnou žlázu (mojí mamce před diagnostikou štítné žlázy začaly hodně padat vlasy, než jí dali prášky a vše se zlepšilo). Tím, že si moje mamka prošla podobným hororem, tak mi hodně pomohla a hledala řešení se mnou.
Výsledky krve nic nepotvrdily a já zase hledala jinde. Mamka mi našla Centrum Zdravé vlasy v Praze. Četla jsem na to dobré i špatné recenze. Každopádně jsem se tam objednala. Zaplatila jsem registrační poplatek asi 500Kč a šla k velmi milé paní doktorce. V tomto centru se léčí lidé s alopecií, kožními problémy na hlavě atd… Pomocí přístroje mi vyloučila alopecii, ale také viděla, že moje vlasy nedorůstají a jsou řidší.
Doporučila mi šampony, které se zabývají vyloženě problémem s padáním vlasů a dají se koupit pouze na jednom e-shopu v Čr. Tato řada se jmenuje DSD a obsahuje keratin a plno dalších složek. Já mám zlatou řadu a koupila jsem si šampon, kondicionér, ampulky i sérum do vlhkých vlasů. První šest měsíců jsem používala pouze tyto produkty. A opravdu se mi zmírňilo padání vlasů. Také mi doporučila sérum pro růst vlasů Belohair 5% . Trošku mastí vlasy, ale FUNGUJE! Po cca 3měsících jsem viděla, jak mi podrůstají vlasy. Sama mi říkala, že uvidíme, jestli mi vlasy po tomto dorostou do původní délky a nezlomí se zase v oblasti uší. V tuto chvíli mohu říct, že mi spíše dorůstají do původní délky. Tak snad to tak bude pokračovat… :).
Z dlouhých vlasů na delší mikádo…
Vlasy mi moje kamarádka kadeřnice dorovnala a zkrátila. Vždycky jsem nosila dlouhé vlasy (mimo jeden úlet na základní škole), ale teď to muselo jít pod ramena. Jak se mi vlasy ulamovaly, tak byly všude jinak dlouhé. V jednu chvíli jsem měla záchvat, že si vlasy nechám zahustit úmělými. Dokonce už jsem salon navštívila a byla objednaná. Četla jsem všechny recenze, které jsem našla (nejenom na salon) a nakonec jsem si to rozmyslela. I moje kamarádka kadeřnice mi řekla, že by mi to vlasy mohlo zbytečně zatížit a ať spíš přemýšlím o vlasových klipech, jestli opravdu chci jít touto cestou.
K tomu všemu jsem ještě pila bylinkový čaj, který byl na podporu růstu vlasů. Také jsem brala doplněk stravy od Nutri House Methionin. Nedokážu říct, jak velký vliv to na vlasy mělo, ale opravdu jsem to poctivě dodržovala.
a teď hydratace.
Po nějaké době mi šampony DSD začaly vysušovat vlasy. Padání se mi podařilo zastavit, ale teď jsem potřebovala hydrataci. Kamarádka mi poradila kosmetiku, se kterou v salonu pracuje a má ji osvědčenou. Vyzkoušela jsem nějaké šampony od Paula Mitchella. Vyzkoušela jsem od nich dražší i levnější produkty, ale nakonec mi nejvíce vyhovoval ten levnější produkt. Objednala jsem si šampon Instant moisture, kondicionér stejné řady, hydrtační sprej Awapuhi (používám na vlhké vlasy před fénováním a nebo refresh účesu), masku na vlasy (1x týdně). Šampon a kondicionér jednou za čas vystřídám za DSD.
K tomu všemu jsem si už na začátku koupila nový fén na vlasy. Potřebovala jsem takový, aby se u něj dala nastavit teplota vzduchu a mohla jsem si foukat vlasy jen vlažným vzduchem. Zůstala jsem věrná značce Remington. Vždy mi od nich vše dlouho vydrželo a byly to kvalitní věci. Fén jsem koupila na Alze a do teď jsem s ním velice spokojená. Teď koukám, že je o půlku levnější než, když jsem si ho kupovala já :D. Toto je tip na fén od mojí kadeřnice. Kdyby mi ho řekla před nákupem Remingtonu, tak bych do něj asi šla.
a jak se citím teď?
Je mi mnohem líp! (snad to nezakřiknu) Už se mi nechce brečet při každém pohledu do zrcadla. Ale samozřejmě, někdy si trošku postesknu. Nebudu lhát :). Díky svému problému jsem se konečně naučila fénovat vlasy přes kulatý kartáč :D. Když máte špatné vlasy, tak chcete umět každý fígl, který je udělá alespoň nepatrně hezčí. Podrůstající vlasy dorůstají a snad se přehoupnu i přes délku k uším. Stále používám všechny zmíněné produkty, i když to sérum už né každý den.
Vlasy si nedávám do culíku ani drdolu a když ano, tak opravdu jen vyjímečně třeba do vany. Vždycky mám u sebe minimálně dva skřipečky, kterými spínám vlasy u obličeje, aby mi nelítali do očí. Od té doby jsem magor do skřipečků a mám vždycky strach, že někam pojedu a nebudu je mít u sebe :D.
Chvála moc nepomáhala.
Vždycky si vzpomenu, jak mi přítelova mamka, která očividně od něj věděla jak moc se trápím, při každé návštěve chválila vlasy :D. Přítel mi je také chválil, i když jsem věděla, že to říká jen abych se cítila lépe a bylo to zbytečné 😀 (prostě moje hlava). Až po déle jak roce mi ostatní začali říkat, že moje vlasy vypadají lépe. A přítel mi přiznal, že jsem je fakt měla prořídlé. Přiznal mi to až po skoro dvou letech :D.
Konečně už nejsem tak moc nešťastná z každé fotky, kde vidím svých pár chlupů na hlavě. Ale nebojte, z postavy se rosím vždycky :D. Fotky jsou prostě cesta k depce :D. Tímto článkem chci pomoci vám, kteří řešíte stejný problém a trápíte se. Máte kolikrát slzy na krajíčku nebo prostě brečíte. Sama jsem hledala články na toto téma. Asi abych věděla, že někdo zažíval něco podobného a já měla pocit, že se to neděje jen mně.
Opravdu tomu dejte čas! Vytrvejte a udělejte pro to maximum. Jestliže jste měli vlasy vždycky v pořádku a najednou jsou v tomto hrozném stavu a netrpíte žádnou nemocí, kvůli které vám vlasy padají a nedá se to zastavit, tak to bude lepší :). Říká se, že vlasy jsou korunkou krásy a je tomu tak. Proto, když o ně přicházíme tak je to náročné a smutné.
I když nejsem na konci, tak je to velký pokrok. Takže to nevzdávejte! Snažte se kvůli vlasům trápit co nejmíň a dejte jim čas 🙂.
